On prono sudjet, c' est on prono ki djowe li role di sudjet dins ene fråze ou ene fråzlete. Ça pout esse on prono d' djin, la k' i gn a bråmint a dire, ou on nén definixhant prono.

Kidujhance divant voyale candjî

E walon, li prono d' djin sudjet si spotche divant ene voyale, ey eto sovint, divant ene cossoune, s' i gn a on mot padvant ki cmince pa ene voyale.

Po les pronos do et des rwaitant(s) (3inmès djins do singulî et do pluriyal), li candjmint est diferin : on radjoute "L" divant ene voyale.

i vént; ele cåze <> il est biesse; elle a fwin.
i vnèt; ele cåznut <> il estént-st evoye; elle avét soe.

Kidujhance sorlon l' plaeçaedje eneviè l' viebe candjî

E walon, li prono sudjet del prumire eyet del deujhinme djin do singulî, i n' ont nén l' minme voyale divant et dirî l' viebe.

Ti pinses co a lu ? <> Pinses tu co a lu ?
Dji pinse a çoula <> C' est çoula, pinse dju

Djivêye des pronos d' djin sudjets do walon candjî

 Loukîz a : Modele:Pronos d’ djins walons

Disparexhaedje do prono d' djin sudjet candjî

tu candjî

Pol « tu » (prono metou padrî del 2e djin camaerådrece), li disparexhaedje est oblidjî dirî voyale, et çoula, pattavå l’ Waloneye. Li codjowa s' atcheve pal cawete -ss

N' ass nén toumé flåwe do vey li sonk ?
Ass co des çanses ?
N’ ess nén malåde ? T’ es blanc come ene makêye

Mins l' prono « tu » dimeure s’ i gn a ene cossoune (ki s’ prononce) å coron do codjowa :

Pinses tu vni ås 3 côps 20 ?

vos candjî

Po « vos » (prono del 2e djin « ordinaire » ou vovweymint), li disparexhaedje n' est nén oblidjî.

So Nameur, Tchålerwè et l’ Basse Årdene, les troes cwårts do tins, li prono sudjet « vos » metou padrî disparexhe dins ene fråze di dmande. Avoz ddja stî al cimintire ?

Estoz malåde, vos tronnez les balzins ?

So Lidje, li Hesbaye et l’ Hôte Årdene, li fôme « ordinaire » (fôme poleye do francès, vovweymint) s’ eploye avou on prono padrî.

Avoz vs dedja stî so l’ aite ?
Estoz vs malåde ou avoz vs li må Sint-Tibåd ?

i & ele candjî

Po « i » & « ele » (pronos del 3e djin), li disparexhaedje n' est nén oblidjî. Vola sacwants cas k' on n' les voet pus :

Totavå, li prono « i » pout disparexhe avou les viebes « falu », « valu », « parete ».

Våt mî di s’ betchî ki di s’ capougnî
Fårè s’ lever pus matén li samwinne ki vént, si vos alez bouter po on patron. Fåt-st aredjî !
Paret ki s’ feye est po s’ maryî.

Totavå, li prono « i » pout disparexhe ezès fråzes ki cmincèt avou end, gn a, el ou elzès:

Gn a d’ l' adire = i gn a d’ l' adire
Di l' aiwe, end a pupont = gn a pupont = end a pus = gn a puch
El fåt fé sins tårdjî

So Lidje, les pronos « i » et « ele » polèt disparexhe après les aloyreces « ki » eyet « cwand » : I fåt k' ovrexhe li dimegne tot parey

Cwand fout-st arivé, i s' ashida[1]

nos candjî

Li prono sudjet «nos» si rsaetche foirt coranmint e Payis d' El Lovire

Divins l’ limero onk del Rantoele, dji scrijheu ki, po schaper l’ walon, i fåreut k’ on paye des djins po bouter dins ç’ sinse la, come i nd a ki sont garaedjisses, mwaisses d’ escole ou co… politicyins ! Vint-cénk ans après, astans todi l’ betch retaessé dins l’ berdouye.[2]

dji candjî

Li prono «dji» si rsaetche pus rålmint:

Lucyin ? Oyi, kinoxhe bén ![3]

Hårdêyes difoûtrinnes candjî

Dins l' pitite croejhete Hendschel

(fr) Dins l' grosse croejhete Hendschel

Sourdants candjî

  1. Scoles di walon d' Bive, 11 d' octôbe 2011
  2. Dominique Heymans, Li Rantoele l° 100, ivier 2021-2022, p. 3.
  3. Etindou pa Uzeu:Lucyin diviè 1985.