Halcrosse cossoune : Diferince etur modêyes

Contenu supprimé Contenu ajouté
recråxhes
recråxhes
Roye 1:
ene '''halcrosse cossoune''', c' est ene [[cossoune]] metowe å coron d' on mot, et ki n' si prononce nén. Gn a bråmint des halcrosses cossounes e walon, mins tolminme moens k' e francès.
 
Les halcrossès cossounes e walon, c' est <FONT COLOR="#0000ff"><B>S</B></FONT>, <FONT COLOR="#0000ff"><B>T</B></FONT>, <FONT COLOR="#0000ff"><B>Z</B></FONT>, <FONT COLOR="#0000ff"><B>P</B></FONT>, <FONT COLOR="#0000ff"><B>D</B></FONT>, <FONT COLOR="#0000ff"><B>G</B></FONT>. Les cossounes F eyet G ni sont nén des halcrossès cossounes e walon (bén e francès; ''cerf'', ''sang'', ''doigt'').
E walon, gn a nole halcrosse cossoune di metowe å mitan des mots. On scrît lontins (nén ''longtins''), veyanmint (nén ''veyantmint'')
E walon, gn a nole halcrosse cossoune di metowe å mitan des mots. On scrît "lontins" (nén ''longtins''), "veyanmint" (nén ''veyantmint'').
 
Eto, ene cossoune metowe å mitan do mot e walon si prononce tofer: "ratna" si prononce ''rat'na'', "[[Motî:antnåd|antnåd]]" si prononce ''ant'nau''.
 
 
== Halcrossès cossounes biesmint wårdêyes, pask' on s' î a adû tot scrijhant l' francès ==
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>S</B></FONT> dins min<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT>, sin<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT>, din<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT>.
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>T</B></FONT> dins sovin<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>, portan<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>, eyet l' cawete-at (rizultat, ôrfulinat, internat).
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>D</B></FONT> dins [[Motî:|rimoird]].
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>S</B></FONT> al fén d' on bodje ki dvént JH dins l' parintêye: bwè<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> (bwe<FONT COLOR="#ff0000"><B>jh</B></FONT>leu); croe<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> (croe<FONT COLOR="#ff0000"><B>jh</B></FONT>låde), troe<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> (troe<FONT COLOR="#ff0000"><B>jh</B></FONT>inme), deu<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> (deu<FONT COLOR="#ff0000"><B>jh</B></FONT>inme), berbi<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> (berbi<FONT COLOR="#ff0000"><B>jh</B></FONT>ete), mwai<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> (mwai<FONT COLOR="#ff0000"><B>jh</B></FONT>e).
== Halcrossès cossounes wårdêyes pask' ele si rtrovèt dins sacwants prononçaedjes coinreces ==
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>P</B></FONT> dins tro<FONT COLOR="#ff0000"><B>p</B></FONT> (Lidje: ''trop' '').
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>S</B></FONT> dins
** deu<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> (Måmdey: ''deus' treus'').
** pus (Lidje et Årdene: pus' ki); rl eto a [[Motî:puch|puch]].
* T dins mwin<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>s: (Årdene: ''mwint' '' côps).
== Halcrossès cossounes wårdêyes come essegnes do codjowaedje ==
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>Z</B></FONT> dins a l' [[atôtchî]] ôrdinaire: vos årî<FONT COLOR="#ff0000"><B>z</B></FONT>. On l' prononce e sacwants plaeces å cmandeu: ''cwèrez' après''.
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>S</B></FONT> po l' [[atouwance]]: ti creve<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT>; ti t' leve<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> trop tård. I raparexhe bén prononcî dins l' [[cawete -ss]].
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>T</B></FONT> å(s) [[riwaitant|rwaitant]](s): i pierdeu<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT> s' tins; ele djåzè<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT> dtrop; i cåznu<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT> bén. I raparexhe bén prononcî dins l' fråze dimandrece: Vikè<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT> i co ? Sierveu<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT> ele bén a tåve ?
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>S</B></FONT> po les [[cåzant]]s: nos vlén<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT>, dj' avan<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> soe.
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>T</B></FONT> å pårticipe prezintrece: tot djowan<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>. I disparexhe dins les parints: [[Motî:veyanmint|veyanmint]], [[Motî:shuvanmint|shuvanmint]].
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>D</B></FONT> å [[rwaitant]] di l' indicatif prezintrece des viebes [[troke da Hendschel|del cénkinme troke]], del sôre di [[Codjowaedje plinde|plinde]] : i s' plin<FONT COLOR="#ff0000"><B>d</B></FONT>.
== Halcrossès cossounes wårdêyes pask' ele si rtrovèt dins des loyaedjes ==
* Halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>S</B></FONT> dins: no<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT>, vo<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT> (nos avans = ''no-z-avans'').
== Halcrossès cossounes wårdêyes pask' ele si rtrovèt dins l' femrin, u les parints. ==
* T:halcrosse <FONT COLOR="#ff00000000ff"><B>tT</B></FONT> paski: [[Motî:lét|lîtrê, lîter]].
* T* dins mwin<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>s: (Årdenefemrin: ''mwint' '' côps)mwintès.
** dins doe<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>: [[Motî:doet|doetî]].
** dins lé<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>: [[Motî:lét|lîtrê, lîter]].
* halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>G</B></FONT>: long, [[Motî:å long|å long]] femrin: longue (mins nén dins les parints et mots d' aplacaedje: lontins; [[Motî:lonmint|lonmint]].
== Halcrossès cossounes wårdêyes dins des cawetes. ==
* [[cawete - mint (no)]]; [[cawete - mint (adviebe)]]: etermin<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>,
* [[cawete - mint (adviebe)]]: raddimin<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>.
== Halcrossès cossounes wårdêyes dins les calcaedjes setchs do francès ==
* T dins l' cawete -at (rizultatrizulta<FONT COLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>, ôrfulinat,ôrfulina<FONT internatCOLOR="#ff0000"><B>t</B></FONT>).
* S dins "cas"ca<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT>".
== Sacwants mots scrîts sins halcrosse cossoune ==
 
* pont d' halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>D</B></FONT> (dabôrd k' end a onk e l' ôrtografeye do minme mot e francès). Mins li D do francès ni s' ritrove nén dins les parints e walon; c' est on T k' aspite:
(a shuve)
** pî (F ''pied''): [[Motî:epîter|s' epîter]], [[Motî:pîtasele|pîtasele]].
** ni (F ''nid''): nitêye / niyêye
* pont d' halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>T</B></FONT>:
** sôr (F sort): [[Motî:sôrreye|sôrreye]]
* pont d' halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>S</B></FONT>:
** pu, dispu: F ''depuis'' a cåze del [[dobe rifondowe]] [[Motî:poy 2|poy]], dispoy". Eto, ça mostere l' adire avou l' omonime [[Motî:pus|pus]].
** [[Motî:todi|todi]], [[Motî:måva|måva]].
** sacwants calcaedjes do francès: [[Motî:sicour|sicour]], [[Motî:concour|concour]].
* pont d' halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>P</B></FONT>: [[Motî:coir|coir]] (F. ''corps'').
* pont d' halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>F</B></FONT>: [[Motî:cier|cier]].
== Sacwants mots tot seus ==
* tin<FONT COLOR="#ff0000"><B>s</B></FONT>: (wårdaedje do halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>S</B></FONT>, nén do halcrosse<FONT COLOR="#0000ff"><B>T</B></FONT>: tchuze a môde d' idêye tote fwaite, mågré kel halcrosse <FONT COLOR="#0000ff"><B>P</B></FONT> raspite dins les parints [[Motî:timpe|timpe]], [[Motî:timpesse|timpesse]],